18. 9. 2016
Patnáct milionů korun budou možná muset zaplatit Češi za dluhy a závazky Víktovic (týdeník Euro), několik miliard zaplatí daňoví poplatníci za sanaci lagun, další miliardy zaplatí občané za OKD a tím výčet miliard, které daňoví poplatníci začínají platit za upadající těžký průmysl, zdaleka nekončí. A až jednou půjde do úpadku AMO, budou to pořád jen miliardy?
Nechci zde kritizovat průmysl ani podnikatele. Ti dělají svou práci s cílem generovat zisk pro sebe. A pořád jim region vděčí za většinu pracovních míst pro lidi. Mé úvahy směřují směrem ke státu. Ten by měl být obezřetnější a mít „záchranný plán“. Kdo zaplatí všechny ty ekologické zátěže a další škody, které tu zanechá další a další krachující podnik těžkého průmyslu? Že je jeho úpadek pravděpodobný politici vědí, jinak by si nenechávali vypracovávat drahé studie, které většinou varují. Bohužel již tyto studie nikdo nečte nebo číst nechce. A pokud je čtou, neřídí se jimi a raději je před lidmi tají. Důvod je zřejmý – přece nebudou strašit své voliče.
A tak se tváříme, že se nic neděje a že se ani nic nestane. A po nás potopa. Že tu dětem či vnoučatům zůstanou na krku miliardové dluhy a ekologické zátěže na stovky let? No a co, vždyť to není přece jisté, třeba se to vše tak nějak vyřeší samo.
Bohužel se to zatím samo neřeší. Úpadek těžkého průmyslu Ostrava pociťuje právě teď a všichni se modlíme, aby to Vítkovice nějak „rozchodily“. A ony to zatím asi zvládnou, pořád je to silný a z větší části funkční celek. Nicméně to nic nemění na tom, co tvrdí odborníci, tedy že úpadek těžkého průmyslu lze předpokládat. Kdy? Snad co nejpozději, ale to není to, oč tu běží. Otázka nezní „Zda úpadek nastane a kdy?“ Otázka zní: Máme plán a jsme na to připraveni? A odpověď bohužel není optimistická.
A není to jen o penězích. Jak z EU, tak z „Prahy“ tečou do našeho regionu nemalé finanční injekce. Bohužel ne vždy se s těmito penězi disponuje rozumně a s dlouhodobým horizontem. Důvody jsou dva: Jednak je pro politiky výhodnější z peněz postavit něco, co jde vidět a tím si získat voliče. Jednak chybí onen PLÁN.
Tedy ne, že by nebylo kde brát inspiraci. Odborníci jsou a nepřímo se lze poučit třeba z německých postindustriálních lokalit, kde si úpadkem těžkého průmyslu prošli již dříve. Byť to není totéž. Jenže se tak nějak nikomu do této práce nechce.
Strana zelených šla vždy cestou odpovědnosti vůči dalším generacím. Je to logicky cesta kamenitá. Lidé se neradi omezují a už vůbec ne kvůli nějakým dalším generacím. Co je nám po nich, však oni si nějak poradí, my to také neměli jednoduché. Ve změti těchto argumentům se těžko hledá diskuze. Nezbývá než doufat, aby ta pomyslná klec nespadla o něco dříve, než si myslíme.Abychom v ní nakonec neuvázli my sami.
Strana zelených požaduje vytvoření podrobného plánu pro Ostravsko, který by již dnes činil kroky k eliminaci negativních následků případného útlumu těžkého průmyslu, jakými by byla nejen nezaměstnanost, ale také zvýšená kriminalita a drogová závislost, společenská beznaděj, vznik ghet a sociálně odloučených skupin obyvatelstva, degradace cen nemovitostí, odliv vzdělaných lidí, ekologické zátěže, zadlužení lidí, měst i kraje. A to je dle mého názoru hodně vážné riziko, které bychom měli začít řešit – ale opravdu řešit, ne jen nechávat vypracovávat další a další drahé studie „do šuplíku“.
Jiří Klega,
předseda ZO Strany zelených v Ostravě
