21. 7. 2015
V sobotu 25. července se uskuteční akce Barevná Ostrava: zastavme nenávist! k vyjádření nesouhlasu s aktuální vlnou nenávisti proti uprchlíkům.
Setkáváme se s tím, že reakce lidí v Moravskoslezském kraji vůči uprchlíkům jsou v některých případech přehnané a někteří lidé, a je jich snad naprostá menšina, posuzují věci opravdu iracionálně v atmosféře strachu, kterou tak rádi přiživují především extremisté všeho druhu, protože jen takový strach jim umožňuje se zviditelnit a na omezený čas se cítit důležitými. Většina obyvatel, si však podle nás, zachovává schopnost vlastního úsudku a dokáže skutečný stav vyhodnotit jasně.
Je třeba nejdříve znát fakta: málokdo především rozlišuje skutečné „uprchlíky“, kteří si útěkem s celou svou rodinou a dětmi před pronásledováním a násilím zachraňují holý život a „ekonomickými migranty“, nejčastěji mladými muži, pro které není problém zaplatit tisíce euro pašerákům a jejich motivace jen získat lepší peníze.
V případě nové vlny uprchlíků, které mají jednotlivé země EU přijmout, v žádném případě nemá jít o takzvané ekonomické migranty například z Afriky. Jednat se má pouze o osoby, které mají podle standardů OSN nárok na postavení uprchlíka. V praxi tedy jde především o občany Sýrie, Eritreje, a možná také Iráku.
Uprchlíci ze zahraničí mohou v Česku žádat o azyl, avšak v zásadě je azyl udělen jen tehdy, zjistí-li úředníci v konkrétním případě řízení pronásledování té či oné osoby nebo skupiny. Žadatelem o azyl tak může být pouze člověk z důvodů vyjmenovaných v Úmluvě o právním postavení uprchlíků (OSN 1951). A to je v případech žadatelů ČR naprosto minimální podíl.
Pro úspěšné vyřízení azylové žádosti je třeba především předložit dostatek důkazů o tom, že tvrzení každého žadatele o osobním pronásledování jsou pravdivá. Za letošní rok požádalo v Česku o azyl zatím 679 cizinců. Nejvíce žadatelů pochází přitom z Ukrajiny, dále pak z Kuby, Sýrie a Vietnamu. Česko je však k uprchlíkům, kteří žádají o azyl, poměrně přísné. Za posledních 7 let tu získalo azyl jen asi 1.000 lidí (což jsou průměrně 2 azylanti na každý jeden okres za rok), a to především z Běloruska, Ruska, Myanmaru a Ukrajiny, tedy především z kulturně blízkých slovanských zemí. Připomínáme navíc, že pro azylanty samozřejmě musí na našem území platit stejné normy, jako pro kohokoliv jiného. Jak práva, tak povinnosti.
Vedle toho však také české policie zadržela od 1. června na našem území 314 nelegálních běženců, nejvíce ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku a počty uprchlíků procházejících našim územím rostou. Ti však u nás nezůstávají a pokračují dále do Německa, velká část z nich je také z Kosova. Česko je pro uprchlíky především tranzitní zemí a v rámci EU patří ke státům, kde žádá o azyl méně uprchlíků. Tím ovšem nijak nezpochybňujeme nutnost ochrany hranic před ilegální migrací nebo důsledný postup proti jakýmkoli porušovatelům českých zákonů.
Největším zdrojem případných obav z uprchlíků v Česku jsou tak často zkreslené informace a nejistota z vlastního postavení konkrétních lidí ve společnosti, než reálný stav. Odmítáme demagogii, cílené zkreslování informací a strašení slušných občanů.
Osobně jsem procestoval v posledních pěti letech Afghánistán, Írán, Gruzii, Arménii, Uzbekistán, Ukrajinu, Albánii a další země na východě a všude jsem se setkal s velmi pozitivním přijetím od obyčejných lidí.
Strana zelených Ostrava tak podporuje akci Barevná Ostrava – zastavme nenávist, která se bude konat v sobotu 25. července v Ostravě a všechny střízlivě a racionálně uvažující kolem nás.
Strana zelených Ostrava
Mgr. et Mgr. Pavel Kadlec (SZ)
politický a kulturní geograf a odborník na strukturální fondy
