2. 6. 2015
Pravidla pro volby do Evropského parlamentu se nezmění, zatím. Ústavní soud (ÚS) v pondělí zamítl návrh na zrušení pětiprocentní vstupní klauzule, která podle nálezu neporušuje principy demokratického právního státu a brání přílišné fragmentaci europarlamentu. Návrh podal Nejvyšší správní soud (NSS) z podnětu Strany zelených a České pirátské strany. Strana zelených získala loni při volbách do EP 3,77 %, Piráti 4,78 %.
Volby do Evropského parlamentu se konaly loni ve dnech 23. 5. – 24. 5. 2014. Předsedkyně Strany zelených Jana Drápalová rozhodnutí ústavních soudců respektuje, snahu o změnu pravidel pro volbu do Evropského parlamentu však ještě nevzdává. Chce se obrátit na zákonodárce, kteří mohou pravidla volby změnit. Podobně se to stalo i v Německu, o čemž se ostatně zmínil i Ústavní soud.
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 by, bez uzavírací klauzule, postačoval pro získání jednoho mandátu volební zisk Strany zelených ve výši 3,77% platných hlasů; naopak Úsvit přímé demokracie s 3,12% platných hlasů by již k získání mandátu nestačil, uvádí informace Ústavního soudu. Jinak řečeno, vzhledem k 21 mandátům, přiděleným rozhodnutím Evropské rady České republice, je jistý integrační prvek dán právě již v existenci tohoto faktického prahu. I kdyby tedy umělá uzavírací klauzule vůbec nebyla, měly by reálnou šanci na zisk mandátu ty strany, které by obdržely již cca 3,5% hlasů.
Nejvyšší správní soud podal návrh na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu v souvislosti s řízením o návrhu Mgr. Alexandry Uhlové, Pavlíny Pacákové a Strany zelených (SZ) na vyslovení neplatnosti volby kandidátů Mgr. Tomáše Zdechovského a Ing. Mgr. Miroslava Poche ve volbách do Evropského parlamentu, konaných ve dnech 23. a 24. 5. 2014. Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem navrhovatelek, že v důsledku uplatnění zákonné pětiprocentní uzavírací klauzule byli mezi jinými zvoleni kandidáti Zdechovský (KDU-ČSL) a Miroslav Poche (ČSSD), zatímco jinak by tyto dva mandáty získali Ivan Bartoš (Piráti) a Ondřej Liška (SZ). Navrhovatel tvrdí, že z pohledu voliče strany, která byla kvůli uzavírací klauzuli vyřazena ze skrutinia, tak dochází k „propadnutí“ jeho hlasu, čímž dochází k tomu, že politický názor takového voliče v důsledku toho není žádným způsobem reprezentován v zastupitelském sboru a není přítomen v jeho rozhodování. Vyřazením ze skrutinia také propadají všechny odevzdané preferenční hlasy. Podle názoru navrhovatele tak napadená zákonná ustanovení omezují volnou, resp. svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, rovnost hlasovacího práva všech voličů i právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek.
Volební stížnosti zelených a Pirátů musí nyní dořešit Nejvyšší správní soud (NSS), výsledky loňského hlasování a rozdělení mandátů s nejvyšší pravděpodobností potvrdí.
Ústavní soud v minulosti potvrdil oprávněnost pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do poslanecké sněmovny. Eurovolbami se dosud nezabýval. Ústavnost uzavírací klauzule nastavené na tři procenta hlasů ovšem v minulosti řešil také německý Ústavní soud a rozhodl o jejím zrušení.
Kompletní nález Ústavního soudu je k dispozici zde. Informace ÚS.
Další informace: Rozhlas.cz, Ústavní soud, Ihned.cz
