(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-21107382-2', 'auto'); ga('send', 'pageview');

TŘÍDĚNÍ MUSÍ BÝT PRO KAŽDÉHO JENDODUCHÉ

Je nesporné, že potenciál recyklování není v ČR naplněn. Stále pokulháváme.

Lepší recyklaci zajistíme takto:

1) Snadné třídění – musí být pro lidi minimálně stejně snadné jako vysypat všechny odpadky najednou do jedné popelnice. Pokud lidé budou mít blíž k nádobám na tříděný odpad než k běžným popelnicím, budou třídit více.

2) Třídění se musí vyplatit – Pokud lidem dáme slevu za to, že třídí, budou mít také ekonomické důvody pro třídění. Jednoduše tím ušetří. A toto je nutné prosadit zejména u obcí, například nižšími poplatky za skládkování odpadu pro obce, které více recyklují. Jelikož lze předpokládat, že poplatky za skládkování porostou z důvodu úbytku míst a nárůstu odpadu, může být takováto „sleva“ pro obce i lidi důvodem třídit.

3) Tlak na výrobce – Přimějme výrobce, kterým jde primárně o zisk a odpad v podobě přehršle nepotřebných obalů neřeší, aby dodávali snadněji recyklovatelné či trvanlivější výroby či jejich obaly. Myslím si, že také na vrátné láhve by si lidé opět zvykli.

4) Výchova k odpovědnosti – ekologie je pouhá myšlenka. Je tedy nezbytné vzdělávat další generace také v této oblasti, učit je odpovědnosti za své životní prostředí a také odpovědnosti vůči přírodě a dalším generacím, aby ekologické chování nebrali jako něco, k čemu je někdo přinutil, ale jako automatickou věc, základní otázku odpovědnosti za své chování vůči okolí a vůči příštím generacím.

5) Využívat BAT – žijeme v době, kdy nejlepší dostupné technologie „BAT“ jdou rychle dopředu a umožňují efektivnější, levnější a ekologičtější likvidaci odpadů. Je však nezbytné, aby se tyto BAT využívaly. Prosazujeme tedy uzákonění požadavku využívání BAT také v odpadovém hospodářství, podobně jako v zákoně o ochraně ovzduší.

SKLÁDKY VERSUS SPALOVNY

Zásadním úkolem je docílit jednak eliminace vzniku odpadů a maximalizace recyklace vzniklého odpadu. Jakmile dosáhneme těchto limitů, pak teprve nastává otázka, jak nakládat z odpadem, který zbyl. V Ostravě jsou skládky téměř naplněny a další skládkování zde bude v příštích letech problém. Vyvážet odpad někam daleko je spíše „neřešení“ než řešení, akorát zatížíme silnice a dálnice o další kamióny.

Moderní spalovny, budou-li dodržovat veškerá omezení a limity, se mohou jevit jako řešení v našem regionu schůdnější než skládkování. Ale ani spalovna není bez emisí, bez rizik z úniku jedovatých látek apod. Nemluvě o emisích v případě havárie (např. k nečekaným a nekontrolovaným požárů uloženého odpadu včetně toho nebezpečného občas bohužel dochází).třídění odpadu musí být jednoduché

Rozhodně je špatné se domnívat, že spalovna problém vyřeší, ta je pouze „menším či horším zlem“, nikoliv řešením.

NOVÉ TECHNOLOGIE DÁVAJÍ NADĚJI

Objevují se také nové technologie, které přinášejí naději na řešení problematiky odpadů. Je tedy rozhodně na místě vývoj těchto technologií podporovat.

PODPORA MĚST V RECYKLACI

Je třeba vypracovat plán, jak jednotlivé obce více tlačit k důslednější separaci a recyklaci. Ta je zatím stále nedostatečná. Obce a města hrají v otázce odpadů zásadní roli, většině však zatím chybí potřebné zkušenosti a odborné kapacity. Zde by mělo Ministerstvo životního prostředí učinit kroky, které by městům ulehčily rychlejší cestu k maximální možné recyklaci odpadu. Ukazuje se, že na tom obce nakonec vydělají. Například ve Velké Británii na tomto principu dobře funguje organizace WRAP.

ZELENÁ MĚSTA, aneb když se chce, tak to funguje

Čím dál více měst v ČR ukazuje, že se jim prosazení vyšší úrovně recyklace povedlo a navíc vyplatilo. Příkladem uveďme například Hustopeče nad Bečvou (svoz pomocí žetonů), Rozsochy (čtvrtina odpadu oproti průměru), Švihov (komunitní kompostování se vyplatí), nebo v okrese Ostrava – město ležící VRATIMOV, kde má Strana zelených již třetím volebním obdobím svého zastupitele Jiřího Klegu a kde již dlouho funguje separovaný svoz PET láhví pomocí pytlů, který se ukázal jako velmi oblíbený a výhodný.

CHYBÍ SMYSLUPLNÁ DLOUHODOBÁ KONCEPCE STÁTU

Sdílíme v této problematice stanovisko Hnutí Duha, jehož odborníci se této problematice dlouhodobě věnují a předkládají řadu legislativních návrhů. Souhlasíme také s tímto závěrem Hnutí DUHA které doporučuje, aby vláda pro financování projektů z fondů EU, které by mělo být i součástí nového Plánu odpadového hospodářství:

1)      Stanovila cíle pro snížení produkce odpadů, snížení produkce komunálních odpadů a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů.

2)      Soustředila prostředky na podporu třídění bioodpadů v domácnostech a bioplynových stanic zpracovávajících biologicky rozložitelné komunální odpady.

3)      Nefinancovala projekty energetického využití směsných komunálních odpadů v případě, že daný region nedosáhl 50% míry materiálového využití komunálních odpadů (cíl POH ČR i rámcové směrnice o odpadech).

 

 

zpět