16. 10. 2016
Uprostřed Ostravy nedaleko sídliště Fifejdy je velká vodní plocha. Ostravané plochu znají jako tzv. ostravské laguny. Z výparů nad hladinou se v letním vedru člověku motá hlava. Je to laguna R3 a v ní desítky tisíc tun vysoce nebezpečné hmoty. Jde o tzv. nadbylanční kaly, které tu zbyly po předchozí etapě likvidace staré ekologické zátěže laguny Ostramo. První, co obyvatele v okolí ráno praští do nosu je štiplavý zápach.
Právě teď se rozhoduje co s tím, avšak postup úřadů vyvolává znepokojení. „Celá likvidace ostravských kalů je poměrně komplexní záležitost“, říká RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika. Hmota z lagun obsahuje mj. vysoce nebezpečné látky, které se v životním prostředí kumulují, a každá manipulace s kaly je tak velmi problematická.
V minulosti se do kalů dostaly polychlorované bifenyly (PCB – používaly se jako běžná aditiva v barvách, lacích, hydraulických zařízeních, či teplonosných médiích. Byly náplní transformátorů, kondenzátorů a dalších zařízení. V 60. letech minulého století se však začaly objevovat první náznaky, že PCB látky nejsou tak neškodné, jak se myslelo. Ačkoliv se původně vůbec nepředpokládalo, že by někdy mohly proniknout do potravního řetězce, byly stále častěji diagnostikovány v tkáních organismů, zejména pak u predátorů na vrcholu řetězce, ale také v mléce a mase krav, koz a dalších podobných živočichů.
Právě v lagunách jsou místa, kde může být koncentrace těchto PCB vysoká. Firma, která má kaly do pěti let zlikvidovat, však jednoznačně neřekla, jak chce konečnou likvidací kalů vyřešit, tj. jakým postupem a kde se tyto odpady budou sanovat a jaké technologie budou použity. Ani současná dokumentace EIA však otázku konečné likvidace kalů neřeší a podnětům k nápravě ministerstvo životního prostředí nevyhovělo.
„Bez té komplexnosti to jednoduše řečeno ztrácí smysl. Ono to vyplývá i z evropské směrnice, eventuálně pak i z českých právních přepisů. Pokud tuto komplexnost pomineme a správní orgán rozhodne, aniž by zvážil všechny eventuality a všechny možné vlivy na životní prostředí opravdu od A do Z celého postupu, může se stát, že celé takové řízení bude k ničemu,“ říká předseda SZ v Ostravě, Mgr. Jiří Klega.
MŽP ČR navzdory požadavkům však konečnou likvidaci kalů specifikovat nepotřebuje, což ospravedlňuje tím, že konečná zařízení jsou zpravována jinými subjekty. Tento argument je podle nás však zcela irelevantní. Podobný postup vedl totiž v minulosti k tomu, že se kaly dostaly do volné přírody. Ministerstvo v tomto případě nepožaduje posudek EIA.
„Pokud nemáme vyřešeno, kde se tento nebezpečný odpad zlikviduje, pak se ptám, kdo na sebe vezme odpovědnost a spustí celý tento proces. Není to jen otázka ochrany životního prostředí a zdraví lidí, ale i otázka ekonomická. Opět se může opakovat to, že peníze skončí na neznámých účtech a zároveň se za tyto peníze neprovede to, co se mělo“, říká k aktuální situaci Mgr. Jiří Klega (SZ).
Rovněž k haldě ostravských kalů navezených do Vratimova se také nikdo nehlásí. I zde tato nebezpečná hmota leží, a ohrožuje tak okolí.
„Já jsem podával trestní oznámení zejména z jednoho důvodu: chtěli jsme, aby orgány činné v trestním řízení využily své zákonné možnosti a zjistily, zda ministerstvo respektive stát proplatil peněžitou částku právě za tuto část odpadu, který směřoval do Vratimova, a kde ty peníze skončily.
Bohužel zatím nemáme žádné konkrétní informace, že by vůbec orgány činné v trestním řízení nebo z vlastní iniciativy stát prostřednictvím jiných orgánů opravdu toto dohledal. A dodnes se reálně nic nestalo. Stále tam tuny odpadu leží,“ řekl pro Českou televizi 16. října Mgr. Jiří Klega (SZ).
Více o lagunách Osramo. Celá reportáž je k dispozici zde.
