12. 12. 2020
Vláda na svém zasedání v pondělí 5. října schválila přípravu prvního úseku kontroverzního vodního koridoru, který by měl spojovat tři významné evropské řeky: Dunaj, Odru a Labe. Samotná výstavba 62 kilometrů dlouhé trasy z ostravského Svinova na hranici s Polskem by měla začít v roce 2030 a předpokládá se, že vyjde na 15 miliard korun. Vedle řady dalších odborníků projekt dlouhodobě kritizuje také novojičínský senátor za Zelené, ekolog Petr Orel, který jej považuje za naprosto nepřijatelný zásah do krajiny. Aktuálně schválená část stavby představuje riziko nenávratného poškození přírodně cenných meandrů Odry při hranici s Polskem, nedaleko Bohumína.
Na zařazení bodu „Studie proveditelnosti koridoru Dunaj-Odra-Labe“ na program jednání vlády v den, kdy začal platit nouzový stav vyhlášený kvůli šíření nákazy COVID-19, od minulého týdne upozorňovaly ekologické neziskové organizace i Zelený senátor Petr Orel. Ten na svém facebookovém profilu poukázal na to, že se vláda snaží projekt v tichosti schválit právě v době pandemie, a označil záměr za „obrovské mrhání peněz daňových poplatníků“.
Přes sto let starý plán na propojení tří evropských moří prostřednictvím sítě říčních dopravních cest znovu oprášil během své první předvolební kampaně prezident Miloš Zeman. Ve snaze splnit prezidentovi jeho sen pak nechalo Ministerstvo dopravy za vlády Andreje Babiše vypracovat studii proveditelnosti za více než 22 milionů korun, která však má podle odborníků závažné nedostatky: nebere v úvahu značnou část nákladů, nadhodnocuje přepravní potenciál kanálu a hrubě zkresluje dopady na krajinu. Že je studie špatně zpracovaná a zmanipulovaná zaznělo opakovaně nejen z řad ekologů, ale také ekonomů či odborníků na dopravu během senátního slyšení, které proběhlo v červnu loňského roku z iniciativy senátorů Petra Orla (Strana zelených) a Jitky Seitlové (KDU-ČSL s podporou Strany zelených).
Petr Orel, který se po celou svou profesní dráhu věnuje ochraně přírody Poodří, zdůrazňuje, že stavba říční dálnice by doslova rozetnula krajinu na půl a zásadně tak poškodila biotopy v údolní nivě řeky Odry, jež jsou nesmírně cenné z hlediska zachování biodiverzity a regulace vodního režimu v krajině. Stavbu by navíc provázely obrovské zábory kvalitní zemědělské, ale i lesní půdy.
Memorandum proti pokračování příprav stavby podepsali také starostové 56 měst a obcí z Olomoucka, Přerovska a Novojičínska. Obávají se zejména nepříznivého vlivu D-O-L na povrchové a podzemní vody. Zanesení vodního koridoru, který s největší pravděpodobností nikdy nevznikne, do územního plánu navíc komplikuje a prodražuje přípravu jiných dopravních staveb, při jejichž projektování je třeba počítat s mosty a tunely pro (neexistující) kanál.
Ačkoliv naše vláda nyní, pravděpodobně z obavy před negativními reakcemi české veřejnosti, opatrně mluví pouze o napojení Ostravy na polskou říční cestu k Baltskému moři, z vyjádření polské strany po nedávném setkání s českou delegací vyplývá, že záměr počítá minimálně s realizací větve Odra – Dunaj. Potvrdil to i šéf Ředitelství vodních cest České republiky Lubomír Fojtů, který ve vysílání Českého rozhlasu uvedl, že aby splavnění Odry do Ostravy dávalo smysl, je potřeba rozvíjet minimálně napojení na Dunaj. Celková cena projektu včetně labské větve je předběžně odhadována na téměř 600 miliard korun.
K přehodnocení pondělního rozhodnutí vládu vyzvala mimo jiné Ostravská univerzita. Podle jejích expertů nemá projekt z hlediska dopravy prakticky žádný význam a negativní dopady na krajinu spolu s finanční náročností jednoznačně převáží nad slibovanými ekonomickými příležitostmi. Vyhrazené prostředky by mohly být mnohem účelněji investovány například do modernizace železniční sítě.
Představa lodního přístavu ve Svinově se může někomu možná zdát romantická, ukazuje se však, že říční doprava, stejně jako těžba uhlí, patří do dávno minulé éry. Většina lidí si dnes již naštěstí uvědomuje nedocenitelný význam přírody a fungujících ekosystémů pro náš život. Dokladem jsou i přibývající podpisy pod peticí Strany zelených Pusťte kanál Dunaj-Odra-Labe k vodě.
