14. 12. 2015
Podivné machinace se skládkou odpadu z ostravských lagun, který je pravděpodobně toxický neřeší nikdo již 4 roky. Selhává místní samospráva, selhává stát, selhává celý systém. Naučí se někdy obyvatelé Ostravy, kterým lokální politici doporučují, aby v jedovatém prostředí neplodili děti, bránit? A je to vůbec v prostředí absolutní dystopie možné? Podívejte se na reportáž České televize, na celý případ upozorňuje Ladislav Vrchovský z ostravské Strany zelených.
Na povrchu nemusí vypadat vůbec nebezpečně, ale můžete šlápnout do rozžhavené strusky a okamžitě přijdete o končetinu nebo se můžete otrávit. Přesto na haldách žili lidé, které k tomuto riskantnímu způsobu života donutila jejich sociální situace. Říká v úvodu Ladislav Vrchovský (SZ).
Haldy tvoří miliony tun vytěžené hlušiny z ostravských dolů o rozloze 82 ha. Počátky jejich založení pravděpodobně sahají do doby před rokem 1920. V roce 2011 zakázala společnost RPG RE Land, která je majitelem pozemku, na haldu vstup. Tento zákaz zdůvodnila tím, že nelze zaručit bezpečnost osob a majetku nacházejících se na haldě. Zákaz byl však v roce 2012 odvolán.
Společnost OKD měla po privatizaci celou situaci sanovat. Povinnosti přešly na stát, resp. na podnik Diamo. „Uhlí je vytěženo, ostravské šachty jsou uzavřeny, zisk byl vytvořen, ale následky budeme platit my“, připomíná Ladilav Vrchovský (SZ). V některých dnech lze cítit zápach z lagun až na vlakové nádraží.
Na haldách stále pokračuje proces hoření. Mnoho lidí se již haldy pokoušelo uhasit, permanentně však z hald při spalování uniká do Ostravy jedovatý vzduch. Ti, kteří haldy vytvořili a tuny hlušiny na tato místa navezli, zanikly, odpovědnost převzal díky po privatizaci stát, resp. státní podnik Diamo, který jako jediný je schopen takové ekologické zátěže likvidovat.
Od roku 2011 mají novou haldu navíc i ve Vratimově. Místní lidé jsou zde zoufalí. Podle nich se s tím ve městě nedá žít. V tomto případě selhává celý systém. Výsledkem je, že materiál nechce nikdo zlikvidovat. Jedná se totiž o toxický odpad. Místní obyvatelé jsou se situací již po mnoha letech bohužel i částečně, jak sami říkají, smířeni.