(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-21107382-2', 'auto'); ga('send', 'pageview');

16. 10. 2019

Také Zelení v Ostravě vyjádřili nesouhlas s tureckou agresí v severní Sýrii. V Ostravě se tak lidé se svými protesty připojili k demonstraci v Praze, Brně a Bratislavě. Turecko zahájilo operaci v severní Sýrii (Kurdistánu), území je bombardováno, lidé, kteří bojovali v místě proti tzv. Islámskému státu (daeš) ztrácejí své domovy.

Kurdistán je neformální název pro oblast na Blízkém východě, jež je obydlená většinovou nebo menšinovou populací Kurdů, kteří žijí na těchto územích již po staletí. Tato oblast se rozkládá na území pěti států: v jihovýchodním Turecku, severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii a Arménii.

Kurdové označováni za největší národ bez vlastního státu (dalšími velkými národy jsou např. Tibeťané, Ujgurové, Tamilové, Tataři, ad.). Uznané autonomní území s vlastní správou, tedy regionální vládou a parlamentem, mají od roku 1991 na severu Iráku. Syrská vláda autonomii Kurdů odmítá.

Sevreská mírová smlouva ze srpna 1920 počítala se vznikem Velkého Kurdistánu, tyto snahy ale zhatilo vítězství mladoturecké revoluce v čele s Kemalem Atatürkem o tři roky později. Lausannskou konvencí z července 1923 byl očekávaný Kurdistán rozdělen mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii. Série kurdských vzpour ve 20. a 30. letech byly brutálně potlačeny. Kurdský region strádá a bojuje už sto let. Kurdové jsou pravidelně vystaveni vyhlazování, nejznámější byl masakr v tureckém Zilanu roku 1930. V roce 2014 zaútočili bojovníci tzv. Islámského státu (daeš) proti Kurdům. A nejspíše udělali chybu. O tři roky později kurdští pešmergové, příslušníci neoficiální kurdské armády, podporovaní letecky Amerikou, Islámský stát porazili. Nyní se od Kurdů, kteří bojovali v první linii proti islamistům obrací svět, včetně USA, ale i Evropské unie zády.

Turecká vláda svými kroky směrem k vojenské invazi do kurdské oblasti severovýchodní Sýrie dramaticky zvyšuje nestabilitu na Blízkém východě a jihovýchodě Evropy. Vojenským tlakem proti hlavním pozemním silám, které zadržely expanzi radikálních islamistů z Islámského státu, otevírá znovu prostor Asadovi, Rusku, Íránu a jejich destabilizační politice. Existuje také hrozba, že se Turecko touto invazí pokusí násilně řešit kurdskou otázku, že budou trpět miliony Kurdů” odsuzuje kroky Turecké vlády předseda Zelených Petr Štěpánek.“

Rozhodnutí o stažení amerických jednotek z kurdských oblastí bylo unáhlené a vytvořilo bezpečnostní vakuum. Jak EU, tak zbylé země NATO nyní musí vyvinout maximální úsilí směrem k ochraně civilního obyvatelstva v oblasti a zabránění vzniku dalšího ozbrojeného konfliktu,” doplňuje člen předsednictva Zelených Vít Masare.

Ostravští Zelení podpořili ve středu 16. října akci, které se účastnili také Mladí Zelení. Iniciativa měla upozornit na mezinárodní právo porušující zásahy Turecka vůči kurdským civilimí obyvatelům, alibistický postoj USA i nečinnost mnoha evropských států. Současné zásahy na severu Sýrie i v jihovýchodním Turecku vůči Kurdům totiž ohrožují zejména místní civilní obyvatelstvo, na které dopadne vždy největší utrpení podobných útoků.

rozšíření etnika Kurdů