(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-21107382-2', 'auto'); ga('send', 'pageview');

12. 11. 2019

Sametovou revoluci nikdo z nás nečekal. V Maďarsku, v Polsku i v Německé demokratické republice se děly věci, ale v komunistickém skanzenu, kterým bylo Československo na konci osmdesátých let minulého století jako by se nás tyto věci netýkaly. Ale týkaly se!

Pracoval jsem v těch dnech na Dole Antonín Zápotocký v Orlové, pracoviště jsem měl sedm set metrů pod zemí, v dílně, o které řekl tehdejší předseda celozávodního výboru KSČ Bohumil Indrák: „To je hnízdo zmijí, tam je třeba vhodit granát!“ Měl od donašečů informace, o čem se s osazenstvem dílny bavíme. O polské Solidaritě, o Několika větách, o Chartě 77 atd.

Těch deset dnů mezi událostmi na Národní třídě 17. listopadu a generální stávkou 27. listopadu jsem prožil v roli zakladatele stávkového výboru OKD. A na tu chuť nepromeškat příležitost a konečně něco změnit dodnes nezapomenu,“, říká o listopadových událostech na Ostravsku, náš dlouholetý člen a jeden z členů někdejšího občanského fóra (OF) Ladislav Vrchovský /Zelení/.

V říjnu 1989 naplánovala organizace Nezávislé studentské sdružení STUHA na 17. listopad 1989 pietní akci k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty (1939). Akce se měla odehrát na pražském Albertově. V pátek 17. listopadu se na Albertově sešli studenti pražských vysokých škol. Po skončení oficiální části demonstrace se dav neplánovaně vydal do centra města. Složky Sboru národní bezpečnosti měly rozkaz zabránit průvodu cestě na Hrad či na Václavské náměstí.
V reakci na odpor, který ve společnosti vyvolal brutální zásah policejních jednotek se na popud Václava Havla sešli v pražském Činoherním klubu představitelé různých skupin opozice, aby se dohodli na společném postupu. Ve večerních hodinách byla založena společná platforma, která dostala název Občanské fórum.

Zatímco Praha byla 17. listopadu 1989 na nohou, Ostrava ještě spala, žila poklidný socialistický den. Jen ti, kdo poslouchali rádio Svobodná Evropa nebo měli informace od přátel z Prahy, věděli, co se stalo.

Na severní Moravě a ve Slezsku se první organizované akce objevily až tři dny po pražských demonstracích. Tento region změně odolával nejdéle. Ostrava byla plná horníků, dělníků, aspoň to tak sdělovala komunistická strana, takže tady šlo všechno trochu pomaleji. Konaly se zde dokonce demonstrace na podporu komunistů, které v takové velikosti v celé zemi neměly obdobu.

K protestům chartistů, studentů a umělců se postupně přidávali i další lidé, zásadní byl vstup horníků a hutníků do generální stávky 27. listopadu. Stávkový výbor v OKD tehdy vedl Ladislav Vrchovský, který se do dolů dostal za trest jako odpůrce srpnové invaze v roce 1968. Podle něj bylo nejtěžší místní lidi přesvědčit, že už je čas na změnu.
Když se ptal Václav Havel: Ostrava nic, co se děje? Říkal jsem: Ostrava je parní válec, my pod ním topíme, tlak musí narůstat, ale jak se rozjede, tak už to nikdo nezastaví. A ono se to rozjelo,“ říká Ladislav Vrchovský.
Po prvních svobodných volbách roku 1990 zasedl Ladislav Vrchovský jako poslanec také do tehdejší Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum.

Zelení budou také současně připomínat, co 17. listopadu 1989 bezprostředně předcházelo: třídenní demonstrace tisíců lidí za čistý vzduch v Teplicích. Přes mnohá zlepšení u nás totiž stále umírá každý rok téměř 5000 lidí předčasně na nemoci způsobené špinavým vzduchem, dvakrát tolik než ve vyspělých evropských zemích. Potřebujeme čistý vzduch a odklon od fosilních paliv.

Strana zelených vznikla krátce po listopadové revoluci na podzim 1989, konkrétně 9. prosince 1989 a je tak dokonce o necelé dva roky starší než např. ODS (založena v dubnu 1991). Současnými členy je stále několik
Zelení se hrdě hlásí k odkazu 17. listopadu a k hodnotám, za které tehdy společnost bojovala. Stejně tak ale budou vždy upozorňovat na problémy, které současný svět přináší, a svou každodenní činností je řešit.

Svoboda a demokracie pro všechny nebyla vybojována jediným symbolickým dnem v roce 1989. Za svobodu a demokracii jsme totiž odpovědni každý z nás, každý den. Dne 17. listopadu v 17 hodin a 11 minut se rozezní zvony radnic a kostelů, které připomenou hodnotu svobody a ty, kteří za ní před 30 lety bojovali.

 

Zajímavé související akce v Ostravě

 

15. 11. Ostrava: happening „Živý řetěz“, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě. Na vybraných místech vytvoří studenti a občané živý řetěz, chycením za ruce vyjádří touhu po světě, kde jsou si lidí rovni. „Proti řetězům se nejlépe bojuje řetězem.“

16. 11. Ostrava: Svoboda sametem oděná: Svět včera a dnes očima studentů – moderovaná panelová diskuse 20:00 – 21:00, Ostravská univerzita

17. 11. Ostrava: Jaká byla sametová revoluce v Ostravě?, od 15 hod, Galerie výtvarného umění – Dům umění – Šokujících deset dnů mezi 17. a 27. listopadem 1989. Moderuje Ladislav Vrchovský.