(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){ (i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o), m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m) })(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga'); ga('create', 'UA-21107382-2', 'auto'); ga('send', 'pageview');

20. 9. 2016

Region se neobejde bez reformy základního vzdělávání: bude nutné začít s některými dětmi pracovat individuálně (a možná už v předškolním věku)

Ostravsko, stejně jako Karvinsko a další regiony, které jsou a patrně i nadále budou postiženy úpadkem těžkého průmyslu, jež tyto oblasti „postavil“ a uměle nafouknul, mohou a musí stavět na jediném možném pilíři svého vývoje – na vzdělání nových generací.

Mgr. Jiří Klega

Mgr. Jiří Klega (SZ / PRO Region)

Nemám však na mysli vzdělání nejvyšší, ale to základní. Pracovitý vysokoškolák,… stejně jako šikovný středoškolák se v budoucnu patrně někde uchytí. Další generace budou navíc mnohem více migrovat za prací, než je tomu nyní, protože to již pro ně bude více přirozené.

O to více se musíme již dnes zaměřit na masu lidí, kteří tady zůstanou, protože nebudou mít možnosti, vůli, sílu a touhu stěhovat se s cílem najít lepší místo pro život. Hrozí tedy (pakliže dojde k nějakému většímu útlumu těžkého průmyslu v regionu), že zde zůstanou masy lidí nejen bez práce, ale také bezprizorně čekající na spásu, která nebude přicházet. Budou bez vzdělání, tedy bez takového, které by jim k něčemu bylo. Pod tíhou skepse z vlastního života se mnozí podvolí drogám, jiní kriminalitě, další budou mít sklony k depresím či sebevraždám, jiní se budou jen tak potulovat životem, bez vidiny naděje. Mohou se radikalizovat, mohou vznikat ghetta, mafiánské spolky, budou se kumulovat problémy a v horším případě zde začne bobtnat kotel, který jednou vybouchne. Ti bohatí to z center měst, které budou před tímto obrázkem dostatečně chráněná, neuvidí, nebo nebudou chtít vidět – dokud se něco nestane.

Již dnes se jako advokát setkávám v rámci obhajoby v trestním řízení s mladými delikventy, kteří již dávno ztratili smysl života. Nedá se říct, že by někde uvnitř nechtěli žít spořádaný život, ale rezignovali. A když si poslechnete jejich životní příběhy, často se jim ani nedivíte. Říkám si, zda já sám bych v jejich případě měl sílu se svým životem něco dělat. A co? A na koho bych se obrátil?Obávám se, že jedinou, avšak velice nákladnou a hlavně náročnou možností, jak se vyhnout uvedeným následkům (pakliže dojde na příčiny) je nový systém školství. Když dáte do třídy 30 takto problematických dětí, nemáte moc šancí něco zásadního změnit. Oni si tu školu tak nějak odchodí a tím to hasne. S takto problematickými dětmi je třeba pracovat více individuálně, jinak to nemá smysl. I tak to ne vždy povede k úspěchu, ale jinou cestu nevidím, rád se však nechám poučit odborníky. Ano, bylo by to složité. Ano, bylo by to nákladné. Nicméně ne tak nákladné a složité, jak se vypořádat s následky toho, co uvádím více.

A kdy začít? Už dnes je pozdě. Ale pořád zároveň platí, že lépe zítra, než nikdy.

Ostrava je krásné město a žijí zde skvělí lidé. Nerad bych viděl, jak se jeho části, byť okrajové, časem transformují do ghet.

Jiří Klega, Strana zelených Ostrava